Zdravím, milí venkované
Tak jsem sjela dneska z kopce do města na nákup. Říkám si pojedu brzy, aby mě to vedro potom nezdrchalo. Všechno šlo jako po másle, nakoupeno a alou domů. Vedle mě stálo auto, starší paní si povídala se svojí známou. Když stojíte tak blízko, slyšíte každé slovo. Paní vyprávěla jak je už unavená, že děda šel ještě za most pro sýry . Prý se teď dost dohadují, no co dohadují, přímo se hádají.
Prý že jí pán nadává, jaká byla dříve dobrá hospodyňka a teď že není schopná ušetřit. No bodejť a z čeho, že jo, důchod sice krapet zvedli, ale horší je ten covid. Co to začalo,nastěhovala jim dcera svoje dvě děti na barák,aby v bytě ve městě nestrádaly. Holce je 16 a klukovi 9.Slečna je mlsná jako koza,navíc těžko od ní čekat pomoc,třeba na zahradě,prý si jí nemá všímat, aby se zbytečně nehádaly.Kluk sežere sice na co přijde,ale nepije nic než colu nebo cofolu. Maminka se staví 3x týdně,na sobotu je odveze někam na výlet,a v neděli i s tatínkem zase už sedí u babičky u stolu při nedělním obědě.A co víc,nákup co dělali na víkend za tisícovku,teď je za patnáct set,s tou cofolou a ovocem navrch. Sami by si prý nedopřáli, jedli by skromněji.
Však už je to znát, dědovi se zhoršil cukr a paní víc otékají nohy. Mládež se povaluje celý den s telefonem v ruce, pak slezou na jídlo a zase už leží.No jo mají prázdniny mami, prý povídala dcera.
Bylo mi té paní líto. Určitě to byla hodná starostlivá ženská. V první chvíli mě štvaly ty děti. A pak mi to sepnulo.To ty děti jsou chudáci,protože dnešní trend je žene k zániku. Protože se nenajde nikdo,kdo by jim ukázal ,že svět je všude,je kolem jen zvednout s odpuštěním tu línou pr..l a jít něco dělat.Asi jsem hrozná matka,hrozná babička ale takhle bych svoje děti asi přetrhla jak hady. Nedávno jsem četla zajímavý článek o tom ,jak nám lidem za posledních sto let všechny ty vymoženosti změnili nejen život,ale i mozek.Myšleno jako mozek který řídí všechny naše schopnosti a možnosti.
Závěr odborníka neurologa zněl jasně,lidstvo blbne, hloupne,ztrácí přirozené schopnosti,manuální i inteligentní.
Prostě čekáme že nám budou lítat pečení holuby sami do huby. Sakra!!! Chce se člověku zařvat ,tak sebou hněte!
Jak já jsem ráda ,že jsem mohla lítat venku,že jsem lezla po stromech,musela jsem se brzy naučit postarat se o druhé,o mladší bráchy,pomoct doma se vším co bylo třeba .Nikdo se mě neptal kdy dělám úkoly,prostě musíš se učit a hotovo.A jak se mi nechtělo,v duchu jsem se vztekala,ale lepák co hrozil byl dostatečný argument.
Mé dětství bylo plné povinností, a to teď asi není in.Nás se doma neptali co chceme k jídlu,co bylo se jedlo,nechceš,nedostaneš nic.No asi to těžko změním,tedy já se těžko změním.Jen bych přála všem co mají věk,aby mohli žít v klidu,v pohodě a těm dětem bych přála rozumné rodiče,co je dokáží i zaměstnat jinak než telefonem nebo tabletem,aby od nich měli klid.Vždyť je to škoda ,honit se za něčím a život nechat protéct mezi prsty.
A i když bych byla ráda třeba ještě za jeden,nevím ,tuším že ten co teď žijeme je jediný,a druhý nebude.Tak se nebojte -
žijte -žijte svůj život. Buďte sami sebou. Nenechte si to pokazit. Přeju vám všem krásný den.
Sdíleno
Sociální sítě
