Jsem alkoholik - rozhodnutí a řešení

Heligonka pánové není hospodská produkce - radost a nálada bez šnapsu

Proč to znovu publikovat? Nemusí to být vaše záchrana, ale může to být stupínek nahoru.
Přiblížil se rychle konec roku, bude loučení a předsevzetí do Nového roku. Závisláci lidé s návyky a nešťastní lidé se zpovídají. K rozhodnutí změny a vlastní léčby je nezbytné, vylít si srdce.
Schovával jsem flašky s alkoholem, pak sliboval a jak jsem dopadl...
Toto je jedna z dalších zpovědí osoby závislé na alkoholu. Tentokrát se se svým příběhem podělil Petr. Popisuje jak začala jeho kariéra pítí alkoholu, jak skrýval láhve s alkoholem doma před rodinou, jak sliboval ... a jak to dopadlo?

 Je mi 40. Pokud zpětně vzpomínám, jsem alkoholik od začátku, prostě nemusel jsem se dopít k závislosti, závislý jsem byl už před pětadvaceti lety, kdy jsem začal pít, s kamarády hospody, zábavy karnevaly vandry, vždyť pít se dá všude, první čůča někde v parku (do 18. bylo daleko) vždy podle hesla je mi jedno co piju, hlavně, že se motám, po dvacítce diskotéky, bujaré večírky, první bolení hlavy po ránu, vše je ještě v pohodě, mladé tělo hodně snese, později setkání s mou drahou ženou, narození syna, první skryté láhve ve skříni, pořád je to v poho, nemám rád pozvání na jedno dvě, proč? Piju přece, abych se opil né? Začínají mé občasné šňůry 2-3dny nonstop, střízlivění bolí, musím dokrmovat, pak zase pár dnů klid. Dopracoval jsem to až k půl litříku tvrdého denně, fernetu, rumu.
Drahé, levné je to jedno, daří se mi to tajit jen občas mi to ulítne na ty 2-3 dny total, nemám se za to rád. Říkám si chlapče, skonči s tím zavčas nebo bude hůř, není to tak jednoduché, potkáváte přátele, známé i neznámé blábolíte, v puse žvýkačku s pocitem, vždyť to na mně není poznat....JE.....

 Průsery první slibování, že to bylo naposled, návštěva psychiatra a abstinence po dvou měsících, je to dobrý 1-2 pivka přece alkoholika nedělá. Kontrolované pití je přece možné....NENÍ...opravdu né.

A jsem zase v ..., mým nejbližším se to nelíbí (lze se tomu divit), návrh na rozvod, soud o přidělení syna. Tak to už je důvod k opavdovému zamyšlení.

A má současnost: jsem s rodinou 8. měsíc abstinuji, neberu léky nikam nedocházím, doma je alkoholu dost. Ale já se ho netknu Už nikdy ... vím, že nemůžu. Jedna sklenička a "už v tom zase líítááme, haťa paťa" Prostě ne.

Mám rád svou ženu, syna a to mi za to nestojí abych je ztratil.